Obnova lidových misií – Vrbno pod Pradědem

Patronem farnosti Vrbno pod Pradědem je sv. Michael Archanděl. V tomto chrámu se nachází i nádherná socha tohoto archanděla. K farnosti Vrbno pod Pradědem patří i farnost Karlovice. Duchovní obnovu jsme začali v pátek 28. 10. večerní mší svatou, začali jsme spolu s o. Alojzem Šeligou CM, s kterým jsem tam byl na lidových misiích. Večerní mše byla věnovaná tématu Vytváření společenství. Po mši byla přednáška o vincentských darech z nebe. Na druhý den jsme v našem uvažování dali před sebe téma slabosti nebo řekněme křehkosti. Proč? Je veliký rozdíl k čemu nás vybízí svět (být silným) a veliký rozdíl v tom co nám ukazuje náš Bůh (nebojí se stát se slabým). On se stal člověkem, a dokonce se stal pro nás eucharistií, tedy pokrmem, a musím říct, že moc křehkým pokrmem. My se bojíme své slabosti, bojíme se toho, že slabost nás zničí, a přitom přijetí slabosti našeho Boha nás posilňuje a duchovně obohacuje. Nemyslím tím rezignaci, ale vědomé přijetí toho, že jsem jenom člověk, který má vymezený čas, který má svoje limity. Po mši svaté bylo posezení se seniory a odpoledne setkání s těmi, kteří jsou také slabí a křehcí a mohou být pro nás vzorem. Dokonce sám Ježíš řekl, když nebudete jako děti, nevejdete do nebeského království. Ano, tušíte správně. Bylo setkání s dětmi, příprava ke mši svaté a pak kázání zaměřené k dětem. Kázaní zaměřené k dětem, ale i k nám dospělým, abychom lépe pochopili, že se musíme učit otevírat svůj duchovní zrak. Dívali jsme se na video, které bylo natočené podle vidění Cataliny Rivas, španělské mystičky. Video poukazuje na to, co se vlastně odehrává na mši svaté. Její vidění jasně potvrdilo, že mše je pokračováním nekrvavé oběti Ježíše, kterou za nás přináší. Tu krvavou už jednou navždy ukončil, ale nekrvavá pokračuje, protože je pozváním, aby každý z nás každý den obnovoval své spojení s Ježíšem (proto, že ho každý den porušujeme svými hříchy). Po mši svaté jsme měli kratičkou pobožnost v kostele a společně se svícemi v rukou a paškálem – velikonoční svící, jsme se vydali na hřbitov. Během cesty jsme se pomodlili korunku k Božímu milosrdenství a u kříže na hřbitově jsme se pomodlili za naše zemřelé. Po návratu do kostele nás ještě čekala jedna událost a tou byl film Invictus, který také ukazuje, že něco co je slabé, se může stát silným. Dokonce až tak silným, že dává naději a budoucnost ne jenom jednotlivci ale celému národu. Tím „slabým“ se myslí odpuštění. Nelsn Mandela, který byl skoro 30 let ve vězení po propuštění a zvolení prezidentem dokázal odpustit a netoužil po odplatě. Zachránil tak svou zemi před občanskou válkou. V neděli ráno jsme začínali v Karlovicích na hřbitově, byl dušičkový čas. Potom byla mše svatá, která byla ukončená rodičovským požehnáním dětí. Přijeli jsme zpátky do Vrbna a společnou mší svatou jsme ukončili obnovu lidových misií v této farnosti. Společná fotka na závěr obnovy a prosba o modlitbu jeden za druhého. My dobře víme, že nedokážeme konat Boží dílo bez vašich modliteb. Pravda je i to, že se vracíme ve vzpomínkách na místa, kde jsme prožili lidové misie a obnovy a modlíme se za ty farnosti. Chci na závěr poděkovat o. Mirku Horákovi za ten čas duchovní obnovy, za přípravu a přijetí, chci poděkovat farníkům z Vrbna a Karlovic za jejich vytrvalost ve víře a svědectví víry, chci poděkovat za všechno dobrému Pánu Bohu, který nás vede a ukazuje nám svou přítomnost. Bůh buď oslaven.