Obnova lidových misií v Dolní Dobrouči

Člověk se rád vrací na místa, kde něco hezkého zažil. O to víc se rád vrací na místa, kde zažil Boží přítomnost, kde mohl vidět, že Bůh koná, že evangelium funguje – jak říkával sv. Vincent misionářům, když je posílal na lidové misie. A tuto pravdu pořád na lidových misiích zažíváme. Na poslední duchovní obnovu v letošním roce jsme se vydali (já a P. Pavol Kavec CM) do farnosti Dolní Dobrouč, ve které se před rokem konaly lidové misie. Obnova lidových misií začala ve čtvrtek 7. 12. 2017 na tom místě, na kterém jsme před rokem končili – u misijního kříže. Pak následovala mše svatá. Po ní byla přednáška. V pátek na slavnost Neposkvřněného Početí Panny Marie byla mše ráno i večer. Ráno mohli starší a nemocní lidé přijmout svátost pomazání nemocných a pak bylo krátké posezení v D-centru se zamyšlením o odpuštění. Večerní mše byla víc věnovaná mladým a dětem. V pátek k nám přijeli i bohoslovci CM z Bratislavy, kteří měli po mši přednášku a adoraci na způsob Taize. Sobotní program začal rorátní mší svatou se svícemi. Po ní následovalo krátké občerstvení a setkání s ministranty. Odpolední program byl věnován spiritualitě muže a ženy v dnešní době. A sobotu jsme ukončili filmem o životním příběhu Marie, dívky, která je němá a slepá a pro tento svůj hendikep žije v naprosté tmě a izolaci. Díky odvaze a neúnavnosti řádové sestry se tato dívka naučí komunikovat se světem a sdílet svůj život. Na závěr obnovy během nedělní mše svaté jsme se zamysleli nad podstatou vánoc, ale i adventu. Velká osoba adventu – Jan Křtitel, kterého bychom v dnešní době považovali podle zevnějšku za bezdomovce (nosil oděv z velbloudi kůže a jedl lesní med a kobylky a bydlel na poušti) nás učí, že je nutné neposuzovat věci navenek, ale podle toho, co je důležité a co je méně důležité. Děkuju panu faráři dp. Janu Kubisovi za pozvání, za čas, který s námi sdílel, ale i farníkům z Dolní Dobrouče, že se nebojí ve svém životě žít podle zásad Krista. Klást důraz na to, co život dává a ne na to, co přináší jenom nepokoj a smutek a prázdnotu do našich životů. P. Ján Jakubovič CM