Cover image

Lidové misie ve Zdounkách

Obrázek článku

Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře! (Židům 13, 7)

Toto doporučení a povzbuzení můžeme najít v Listě Židům. Nezapomínat na ty, kdo nám zprostředkovali slovo evangelia a navíc věrnost tomuto poselství potvrdili i ztrátou svého vlastního života.

Musím se přiznat, že s malou dušičkou jsem odjížděl na lidové misie do farnosti Zdounky. Proč? Ne proto, že by to byl tak těžký úkol, vždyť misie jsem nedělal poprvé. Ale proto, že v této farnosti působil sv. Jan Sarkandr v roce 1612. A není jednoduché pokračovat v díle faráře – světce. Tak právě pod jeho vedením a s prosbou o jeho orodování jsem se přibližoval k této farnosti. Lidové misie začaly 9. 11. večerní mší svatou, přivítáním pana faráře a následným obeznámením se s misiemi. Lidové misie jsme začínali ve dvou: Já a o. František Honíšek CM, v pondělí se k nám připojila i s. Kristýna Zachovalová a ve čtvrtek přijel i P. Miroslav Vaľko CM spolu s kandidátem do Misijní Společnosti Martinem Zajícem.  Spolu s o. Miroslavem a kandidátem Martinem jsme navštěvovali školy a měli přednášky o Hondurase a navštívili jsme i hodiny náboženství. Musím poznamenat, že Martin měl veliký úspěch u dětí a mladých, protože cvičí „parkur“ – moderní sport. My starší už tomu asi moc nerozumíme, ale pro děti to bylo něco J S. Kristýnka se věnovala návštěvám nemocných a o. František značnou část věnoval zpovídání. Každé misie jsou něčím výjimečné, i teď tomu bylo tak. V pondělí nás přijela navštívit česká televize, která natočila krátký dokument o lidových misiích ve Zdounkách.  Já bych chtěl na závěr poděkovat panu faráři za pozvání, abychom vykonali lidové misie ve farnosti Zdounky. Chtěl bych poděkovat svým spolupracovníkům, vám, kteří se za nás modlíte, ale i všem, kteří jakýmkoliv způsobem se zapojili do přípravy a organizování lidových misií. Ale nejvíc chci poděkovat Pánu Bohu za milosti, které nám dal a za to, že jsem mohl vidět, jak lidé opět nabírají radost a jak se do jejich očí vrací naděje, že něco je možné změnit. Děkuji vám všem, kteří jste se s námi podělili o své trápení, ale i o své zkušenosti s Bohem. P. Ján Jakubovič CM