Lidové misie – USA – Chicago

Pomalu, ale jistě se moje působení v českých lidových misiích blíží k závěru. Byl to požehnaný čas a hodně mě obohatil. Naučil jsem se víc naslouchat lidem, mohl jsem pozorovat, jak Bůh konal a koná v životech mnoha lidí. Pán mě překvapoval a požehnával a vidím, že mě požehnává i nadále. Před mým ukončením mě Pán obohatil ještě o jednu netradiční zkušenost. O co šlo? Byly to sice misie, ale za oceánem. O. Stanislav Bindas CM – náš spolubratr, který má už několik let na starosti Slováky žijící v USA v Chicagu prosil o lidové misie, pro tuto komunitu. Misie neprobíhaly jenom v centru slovenské komunity, ale byly propojené s českou komunitou v Chicagu. Spali jsme v české farnosti a do slovenské, která byla vzdálená tak 20 minut cesty autem, jsme dojížděli autem, které nám zapůjčil místní pán farář Dušan Hladík pocházející z Brněnské diecéze. Otec Dušan tam působí už 25 let a letos se dočkal svého nástupce. Přiletěl k němu P. Libor Chudý, který působil v Lipníku nad Bečvou. Do USA jsme přiletěli už ve čtvrtek, ale protože jsme počítali s náročností časového posunu, začaly lidové misie až v neděli 26. října, a to slavnostním otevřením v České i Slovenské komunitě. Ve slovenské komunitě od pondělí do pátku a to první i druhý týden misií, byly ráno v 6:30 ranní modlitby. Střídali jsme se, jednou kněží – misionáři (Já a P: Pavol Noga CM z naší komunity v Banské Bystrici) a podruhé laičtí misionáři, kteří byli s námi (Peter Slepčan z Banské Bystrice a Anička Remenárová od Trnavy). I touto cestou jim chceme poděkovat. Připravili moc hezký karneval svatých, oblékli se do krojů a zatančili při společném posezení s českou komunitou. Mladí a děti budou vzpomínat na večerní program a nocování v slovenské misii. A musím říct, že měli a mají moc hezký příklad ke komunikaci s ostatními. Děti je měly rády a bylo vidět, jak maminky odchytávají Aničku a chlapi zase Petra, aby si s nimi popovídali. Myslím, že i na nich se ukázal ten rozdíl, jestli jdeš někam ve svém jménu nebo si pověření církvi, která se za tebe zaručuje. Každý den bylo jiné téma k zamyšlení (generální zpověď, smrt, hřích, odpuštění…). Hezký večer byl v slovenské misii v pátek 7. 11. a v české v sobotu 8. 11., kdy v jedné i druhé komunitě byla obnova manželských slibů. Po mši svaté, kde si manželé obnovovali své manželské závazky, byla večeře. Začínali jsme v neděli 26. října a končili v neděli 9. listopadu, kdy jsme se slavnostně rozloučili s oběma komunitami. Na závěr misií byl v slovenské komunitě posvěcen misijní kříž. Co nám misie daly? Bylo zajímavé pozorovat, jak nám mnozí lidé byli vděčni, protože jsme jim, za oceán, přinesli kus domova. Bylo vidět jakousi tesknotu ale i chuť zachovat si to svoje, české nebo slovenské. Mě povzbudilo, když jsme poslouchali životní příběhy. Pro mnohé z nich účast na nedělní mši znamená i několika hodinovou záležitost. Proč? Mnozí z nich jedou na mši i hodinu autem, protože bydlí daleko od slovenské nebo české misie. Pak je mše svatá a každou neděli po mši mají oběd. Myslím, že toto je vzor i pro naše fungování farnosti. Pokud si zachováme model: jde na mši a pak utíkám domů, dřív, či později zjistíme, že víra neroste zvláště u mladší generace. Je doba, kdy se musíme učit držet spolu a povzbuzovat se navzájem. Bože, děkuji za tento milostivý čas, za povzbuzení, které jsme v Chicagu zažili, za každého jednoho farníka, ale i za každého člena misijního týmu. Na závěr se domluvila spolupráce, naši laičtí misionáři by se tam v létě vrátili a pomohli zorganizovat tábor pro mladé a děti.