O nás

Kdo vlastně jsme? Jsme duchovní synové sv. Vincenta de Paul. Náš zakladatel žil v letech 1581-1660 ve Francii. Jeho svátek slavíme 27. záři – je to den, kdy zemřel pro tento svět a začal žít životem v nebi. Ze začátku jeho touha po svatosti nebyla veliká. To, co ho přimělo ke vstupu do kněžského stavu, byla touha po bohatství a postavení. Kněžské svěcení přijal v roce 1600. Počátky jeho duchovního zrození se vážou k událostem, které s ním nějak otřásly a nutily ho přehodnotit svůj život. Tou první událostí bylo nespravedlivé obvinění z krádeže a pošpinění jeho jména. Vincent dostal napomenutí od církevní vrchnosti, což v praxi znamenalo, že tři týdny se po všech mších v celé Paříži ohlašovalo Vincentovo obvinění z krádeže. Až po letech vyšlo najevo, že peníze ukradl poslíček od lékárníka, který mu přinesl léky. Druhou těžkou krizí ve Vincentově životě bylo seznámení s jedním knězem na dvoře královny Margity de Valois. Tento kněz se Vincentovi svěřil se svými obrovskými pochybnostmi o Boží existenci. Někdy prožíval takové úzkosti, až přemýšlel nad tím, že vyskočí z okna. Vincent prosil Boha, aby tohoto kněze uzdravil a jeho pochybnosti přenesl na něho. A Bůh ho vyslyšel. To byly události, které Vincentovi pomohly k proměně, která směřovala do jeho nitra. Události, které mu napomohly, aby změnil své životní postoje a otevřel se pro to, co chce Bůh, a ne jenom pro své cíle a touhy. Díky tomu mohly přijít další, které změnily postoj Vincenta od sebe sama k druhým lidem, a které daly základ pro zrod vincentského charismatu. Byly to události roku 1617, které způsobily, že se z Vincenta stal zakladatel Misijní společnosti, spoluzakladatel společnosti Dcer křesťanské lásky i Paní křesťanské lásky. Mezi klíčové okamžiky patří zpověď jednoho chudého muže, který umíral a prosil, aby mu přivedli kněze, aby před smrtí přijal ještě poslední pomazání. Ten muž se pak po zpovědi přiznal, že i když ho všichni ve vesnici znali jako svatého muže, pravda je taková, že se styděl od svého mládí vyznat jeden těžký hřích. A kdyby mu Vincent de Paul nenabídnul generální sv. zpověď, skončil by v pekle. Vincent pod tlakem této události i pod vlivem zbožné paní de Gondi začal 25. 1. 1617 ve vesničce Folleville kázat o generální sv. zpovědi. Úspěch byl veliký, skoro všichni přistoupili ke sv. zpovědi. Vincent si dokonce musel přizvat na pomoc jezuity z blízkého městečka. Toto byl moment, o kterém sám Vincent tvrdí, že byl počátkem založení společnosti kněží, kteří budou chodit po vesnicích a vykonávat lidové misie. Druhou událostí roku 1617 byla zkušenost ze Chatillon. Vincent během kázání vyzval farníky, aby pomohli lidem, kteří jsou nemocní a už jsou několik dnů bez jídla. Když je po mši svaté šel navštívit, všimnul si, že hodně lidí směřuje k domu té rodiny a nesou jim nějaké jídlo. Tehdy Vincent poznamenal, že tady je jedno obrovské dílo, ale moc špatně zorganizované. A tak se domluvil s několika ženami z farnosti, že založí spolek na pomoc chudým a opuštěným. Od tohoto momentu se charita stává „národním sportem“ ve Francii. Vincent měl úžasné organizační schopnosti, zapojil do služby jak chudé venkovské ženy, tak i ty z bohatých francouzských rodin. Kněží, kteří konali lidové misie, zakládali spolky na pomoc chudým. Vincent se spolu se sv. Lujzou de Marillac podílel na záchraně opuštěných dětí, které byly plodem války nebo neschopnosti rodičů postarat se o ně. Sv. Vincent de Paul se stal duchovním otcem francouzského národa. Pomáhal v období třicetileté války, ale i po ní. Od roku 1617 je Vincenc jiný. Už nepřemýšlí nad tím jak pomoci sobě, ale jak pomoci druhým. Umírá 27. záři 1660. Blahořečený byl v roce 1729 a svatořečen 1737.

Jaká je naše náplň? Heslo misijní Společnosti je: Poslal mě hlásat evangelium chudým. Jde o citát z Lukášova evangelia, kde Ježíš v synagoze v Nazaretě, po čtení z Knihy proroka Izaiáše, prohlásil: „Dnes se splnilo toto slovo.“ Spolubratři působí ve farní pastoraci, mají na starosti lidové misie jak v Čechách, tak na Slovensku, věnuji se formaci Dcer křesťanské lásky i formaci vincentských laických společenství, pracují ve vězení jako duchovní správci, věnují se formaci našich bohoslovců, jsou na zahraniční misii na Hondurasu. Někteří spolubratři působili v diecézních seminářích jako spirituálové. Vincent říkal, že bychom měli jít tam, kde nikdo jít nechce.

Kde vlastně jsme? Od onoho momentu v roce 1617 se charizma sv. Vincenta rozvinulo po celém světě. V současné době má Misijní společnost přibližně 4000 členů a působí ve 49 zemích po celém světě. Slovenská provincie Misijní společnosti působí ve farnostech na Slovensku (Bratislava, Banská Bystrica, Bijacovce, Lučenec) a v České republice (Dobruška a Loštice). Také máme jednu misií na Hondurasu ve farnosti Sangrelaya.