Zamyšlení na Křest Páně

Pro spiritualitu sv. Jana apoštola, je důležité slovo narození. Tento výraz používá ve svých spisech několikrát. Těm, co se nenarodili z vůle muže, nebo těla, ale z Boha (Jn 1,13), jestliže se nenarodíte znovu, nemůžete vejít do Božího království (Jn 3,3), kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha (1Jn 5,1), kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem (1Jn 5,4). Co však znamená narodit se z Boha? Upřímně řečeno, nevíme jak má takové narození z Boha vypadat. Ale každý z nás máme zkušenost z narození se z ženy. Aby se dítě mohlo narodit z ženy, musí dýchat stejný vzduch jako ona, musí se živit stejnou potravou jako ona, a to neplatí jenom když se nachází v jejím těle, ale i potom, když se narodí. Pokud přestane dýchat, pokud se přestane sytit, zahyne. Pokusme se toto tvrzení aplikovat na Boha. Narodit se z Boha znamená dýchat stejný vzduch a sytit se stejným pokrmem jako on. I když je jasné, že to myslím obrazně, protože Bůh je duch a nepotřebuje ani dýchat ani se sytit. Z čeho tedy žije Bůh? On přece vydechuje svého Syna a sytí se jeho láskou. Proto pro narození se z Boha je nutná víra v to, že Ježíš je Mesiáš.   Tedy, Bohem poslaný vykupitel, zachránce člověka, který ho chce vyvést z otroctví těla a vášní ke svobodě děti Božích. Bez víry v Ježíše Krista není možné narození z Boha. Protože Ježíš se rodí z Otce. Základem je tedy víra. Co znamená věřit? Věřit znamená doufat v to co nevidíme, jak vysvětluje autor listu židům (Žid 11,1). Protože, když někdo něco vidí, tak už nepotřebuje věřit! Věřit znamená podívat se jaksi za oponu. Vidím něco, ale kladu si hlubší otázky, co nebo kdo je za tím? Věříš milý čtenáři, že Ježíš tě chce zachránit od omylu? Věříš, že tvůj život má smysl i když možná trpíš, nebo není podle tebe? Věříš, že jsi stvořený pro něco víc, pro poslání, které ti dal Bůh? Ježíš – nádherný Boží výdech, upozorňuje, že druhým krokem k narození se z Boha je křest, „kdo uvěří a dá se pokřtít“ (Mk 16,16). Samotný křest ještě vůbec nemusí znamenat, že člověk bude spasen. Je to znak vnějšího a vnitřního očištění. Je to očištění a vybavení na cestu. Mohli bychom ho přirovnat k jakémusi darování mapy k ztracenému pokladu. Pokud člověk tuto mapu zahodí, je jasné, že poklad nenajde. Pokud tomu nedá prioritu a nepodřídí všechno hledání pokladu, je jasné, že se z něho ani nebude těšit. Víra v Mesiáše a konání podle toho co Ježíš žádá, je základ. Toto slovo znamená něco podstatného, tedy něco, na čem všechno ostatní stojí. Základ. Z toho všechno vychází. Položme si otázku, co je mým základem? Z čeho žiji já? Ze svých sil, ze svých postojů, ze své pravdy? Je můj život boj, který bojuji s Bohem, nebo bojuji proti němu? Nejčastější zbraní proti Bohu je otázka „Proč“? Nebo je to postoj víry? Nemusím všemu rozumět, ale chci, aby bylo podle tebe. Četl jsem takovou modlitbu:

Můj Ježíši, pouze co Ty chceš,

kdy Ty chceš

a jak Ty chceš.

Tobě patří všechna sláva a dík,

jenž všechno mocně a něžně řídíš

A naplňuješ zemi svým přemnohým milosrdenstvím. Amen.

(In sinu Jesu, s. 128)