Zamyšlení na 32. týden v mezidobí

 V nedělním evangeliu Ježíš upozorňuje, že Boží království se podobá deseti pannám (svatebním družičkám), které očekávají příchod ženicha. Některé jsou prozíravé a jiné pošetilé. Co znamená slovo prozíravost? Nebo jeho synonyma: předvídavost, obezřetnost, ostražitost.  Jaký je tedy jejich význam? Znamená to, že člověk počítá i s překážkami, které mohou vzniknout. Překážkami, které zatím nejsou vidět, nebo se nijak neprojevují, ale mohou nastat. Je potřeba počítat s překážkami a připravit se na ně. Já vím, můžete mi oponovat, že život může člověka pořádně překvapit. Zajisté máte pravdu. Ale pokud člověk zná cíl a ví proč koná to co koná, naučí se rozlišovat, aby dal důraz na věci, které jsou podstatné a na věci, které až tak podstatné nejsou. Věci, bez kterých nesplní svůj cíl a na věci, které jsou sice důležité, nebo příjemné, ale nejsou nutné k dosažení cíle. Jsou jenom jakýmsi doplňkem. Naučit se výběru. Protože, toto podobenství ukazuje jasně, že každý z nás má svůj čas přesně vymezen. Je to jenom do chvíle až přijde ženich duše, který ji pozve dál. Dovolím si říct, že o tom je prozíravost. Vidět cíl, vědět co je k tomu zapotřebí, a ještě jedna důležitá věc. Jaká? Nepodlehnout tlaku okolí! Víte, i když o tom podobenství nějak přímo nemluví. Ty prozíravé panny se dostaly do určitého bodu zlomu, kdy mohly všechno ztratit. Tím bodem, určitým tlakem okolí, je věta: „Dejte nám oleje. Protože naše lampy hasnou.“ Dostaly se pod tlak, ale uměly si stát za svým. Kolikkrát i my ve svém životě konáme věci ze strachu, protože co si o nás bude myslet okolí? Kolikkrát děláme rozhodnutí nebo kompromisy, které mohou ohrozit naše setkání s ženichem? Kolikkrát povolujeme ve svých rozhodnutích vyčkat na příchod ženicha a ani si neuvědomujeme, že rozhodnutí je to, co dává sílu obstát v pokušení, určuje náš směr. Přeji vám z celého srdce, abychom vytrvali a neměnili cíl našeho života, a pokud na nás dolehne lidská slabost a ztratíme se ve svých snech, abychom nemuseli dobíhat to, co jsme promarnili, ale raději sedli ke dveřím do svatební síně a s lítostí vysvětlili ženichovi, že jsme udělali chybu. Protože nikdo nemůže vrátit čas, ale lítost může napravit naše selhání. P. Ján