Obnova lidových misií – Bojkovice

Liturgický rok nás opět a opět vrací k událostem ze života Ježíše Krista, které slavíme v konkrétním období. I věřící lidé si kladou otázku, jestli je to potřebné? Najednou vnímáme, že se liturgický rok stává jakýmsi kolotočem, který pořád opakuje to samé. A možná právě o to jde. Abychom se naučili vnímat, že život moc rychle utíká, a právě proto je nutnost učit se rozlišovat milostivější momenty od těch méně vzácných a zároveň se učit vyčkat si na slavnostní chvíli. Papež Ján Pavel II. řekl, že je velké nebezpečí pro duchovní život, když člověk ztratí smysl pro slavení. Pokud se stane, že nám všechno zevšední, doplatíme na to my. Člověk není zvíře, je bytost, která potřebuje sváteční dni na to, aby si dokázal uvědomit kým je, od koho pochází a ke komu směřuje. Na druhé straně, když začínáme slavit dřív a jsme netrpělivý čekat na samotný svátek, může to ztratit svoje kouzlo. Takovou výzvou k přípravě na oslavu a zároveň počkat si na ten den oslavy, je pro nás čas adventu, čas přípravy na Vánoce. Protože žijeme Vánocemi dřív než začnou, nemůžeme si vychutnat ovoce, které tyto svátky přináší. Proto nás má advent učit ne jenom připravovat se na Vánoce, ale i počkat si na Vánoce. Tak jako čas přípravy na narození dítěte je důležitý a jedinečnou událostí v životě rodičů je, když vezmou poprve své dítě do náruče.  My jsme se vrátili do Bojkovic, kde jsme v roce 2023 měli lidové misie, právě na začátku této posvátné doby přípravy na slavnost narození Páně. Začali jsme duchovní obnovu 4.12. a trvala do 8. 12. 2024. Lidových misií jsme se účastnili já a P. Alojz Šeliga CM. Program jsme měli následovný. Každý den ráno i večer byla mše svatá. Samozřejmě ve středu večer na začátek obnovy jsme měli jenom večer. Mše s tématem, které nás zve vytvářet společenství. Ani silný strom sám neobstojí, bez společenství, ale pokud je v lese, přečká i těžké chvíle. Čtvrtek patřil tématu eucharistie a přednášce pro ženy a pátek tématu sv. Josefa a přednášce pro muže. V sobotu ráno bylo setkání s ministranty a večer s mládeží. Předtím jsme se podívali na film o blahoslaveném Janku Havlíkovi. Obnova byla ukončená rodičovským požehnáním dětem, uctěním misijního kříže a následným setkáním se sv. Mikulášem. Je asi neskromné psát a nebudu se o tom moc zmiňovat, ale bylo to takové pohlazení na srdci. Čekali jsme, že lidé nebudou přicházet na program, protože před Vánocemi je spousta aktivit, ale opak byl pravdou. Chodili opravdu ve vyšším počtu a dávali nám najevo, že lidové misie byly pro ně obohacující a zvali nás, abychom přišli i jindy. Pane, všechno co bylo hezké si ukládáme do srdce a děkujeme za tyto dobré lidí a za jejich víru a vytrvalost. Děkuji o. Jirkovi Doleželovi, za pozvání, za přípravu duchovní obnovy a za to, že zařídil tu starostlivost o nás. Ať se buduje Boží království na tomto světe i skrze nás i skrze každého člověka. P. Ján Jakubovič CM