Lidové misie – Vrbno pod Pradědem

Snad už to vyjde. Tento výrok zazněl víckrát během posledních dvou let, když pandemie covidu nabourala plány nejenom misijního týmu, ale i mnohých z vás. První misie v této farnosti měly být už na jaře v roce 2020, ale nejistota, jak to dopadne, nás nutila posouvat termín misií. Z roku 2020 se stal rok 2021 a pak rok 2022. Misijní kříž, který byl udělán ležel asi 2 roky v kostele a chodili jsme kolem něho s otázkou: co s tím? Vyjde to, budeme čekat, nebo ho raději nainstalujeme a pak, kdyby náhodou byly misie, tak ho požehnáme? Ale Bůh je dobrý a dopřál nám, abychom misie v této farnosti mohli rozběhnout. Už ze samotného názvu plyne, že tato farnost se nachází někde pod Pradědem. Je součástí Ostravsko – Opavské diecéze. Je to farnost, která se nachází v pohraničí, necelou půlhodinku od poutního místa Panny Marie Pomocnice (Maria Hilf) ve Zlatých horách. V minulosti většinu jejího obyvatelstva tvořili německy mluvící farníci, kteří se museli vystěhovat po 2 sv. válce. Do farnosti patří i farnost Karlovice. Lidové misie začali v pátek 16. září v den, kdy si v Katolické církvi připomínáme sv. Ludmilu – babičku, která vychovala světce, který dodnes ovlivňuje a vstupuje do dění českého národa. Nemusíme se bát o dějiny církve v naší zemi, pokud takových babiček bude v kostelích víc. Je to výzva i pro nás, abychom nepodceňovali modlící se babičky a jejich vliv na dějiny církve i světa. Misijní kříž jsme našli už u oltáře. V sobotu ho místní farníci vynesli a vsadili na místo u sakristie, kde bude nejenom připomínat čas misií, ale i upozorňovat, abychom neztráceli naději. Lidové misie jsme začali já a o. Alojz Šeliga CM, později se k nám připojila s. Romana Dvořáková DKL, která přijela z Mendryky u Svitav. Tyto misie měly svoji tradiční strukturu, mše svaté, přednášky, setkání s dětmi, senioři a pod, ale byly výjimečné v tom, že jsme mohli vstoupit do základní školy a promluvit o zkušenosti na Hondurasu, myslím že to bylo 5 hodin pro skoro 8 tříd. Kromě toho jsme byli pozváni do domova pro seniory, který se nachází v Mnichově, ale nebojte není to v Německu 😊 je to Mnichov u Vrbna pod Pradědem. Osobně jsem vnímal, že tyto misie byly víc orientovány směrem navenek, tedy k lidem, kteří do kostela nechodí. V rámci našeho programu jsme spolu se sestřičkou navštívili domov pro mládež, ve kterém jsme měli hezké setkání s několika mladými lidmi. V rámci programu byly přednášky, které se uskutečnili ve Střeše – na neutrálním místě, aby mohli přijít i lidé, kteří se nějak za věřící nepovažují. Během misií nebylo setkání ministrantů. Ale dva starší ministranti jeli s o. Alojzem do Bratislavy na obláčku našich tří noviců. Bylo hezké navštěvovat lidi v jejich domácnostech, ti kteří nás pozvali, poznávat je, bylo hezké setkání se seniory na faře, bylo hezké posezení u ohně na konci misií, bylo hezké pozorovat jak veliké poklady v osobě lidí se nacházejí v této farnosti a tvoří tuto farnost, i když není veliká, ale jsou vytrvalí. Bylo pro mě moc potěšující vidět, jak lidé začínají zářit. Bože, děkujeme z hloubi srdce, že už to vyšlo. Děkujeme ti za všechna krásná povzbuzení, za poznání nových lidí, za předky, kteří dokázali postavit tak nádherný kostel a výjimečnou sochu sv. Michala, pomoz nám, kéž každý z nás vytvoří takové umělecké dílo ze svého života. Děkujeme moc i o. Miroslavu Horákovi – faráři za pozvání i čas strávený s ním během misií. Ať je Bohu za všechno chvála.

P. Ján Jakubovič CM