Lidové misie ve farnosti Strání

Budeme zpívat Olejníka? Toto je jedna z otázek, kterou často slýchávám před začátkem mše svaté. Tento autor liturgické hudby není neznámý pro českou veřejnost, ale málokdo ví, že pocházel z vesnice Strání, která se nachází na hranicích se Slovenskem a je součástí děkanátu Uherský Brod. Rodákem z této farnosti je i o. biskup Josef Nuzík. Lidové misie začaly trochu smutně, protože ve čtvrtek, pátek, ale i v sobotu byly pohřby zdejších farníků.  I proto jsem během úvodního kázání položil otázku: Co nám Pán Bůh chce říci skrze tyto události? Co má být cílem misií? Lidové misie začaly 28. 2. a trvaly do 8. 3. 2020. Naposled se lidové misie konaly v roce 1999. Po přivítání panem farářem Stanislavem Matyášem a symbolickým odevzdáním farnosti jsme začali lidové misie. Tradiční schéma programu lidových misií muselo být trochu pozměněno, protože jsme si neuvědomili, že v tom týdnu budou školní prázdniny a tak nebudou hodiny náboženství ani možnost setkat se s žáky. Z tohoto důvodu byla sobota dopoledne věnována modlitbě dětí, během níž jsme si prohlédli film o sv. Vincenci a pak jsme šli společně do tělocvičny, kde jsme strávili sportovní dopoledne. Žáci základní školy pak měli ještě možnost setkat se s misionáři v průběhu týdne.  Jsem rád, že této možnosti využili, i když měli prázdniny.  Sobotní odpoledne bylo vyhrazeno manželům a těm, kteří se na manželství připravují. Neděle otevřela myšlenku na téma odpuštění a vypořádaní se s tím, co prožíváme ve svém nitru. Vstoupit do této oblasti lidského života napomohl film Chatrč. Během celé doby misií zaznívala možnost vypořádat se s minulostí (modlitbou za ty, kteří nás už opustili), současností (klást si otázku, co je můj problém) ale i budoucností (jak měnit svůj život).  Byl jsem velmi povzbuzen, že od mnoha farníků zaznívala otázka: Co dělat, aby naše farnost byla živá? Je to neklamný znak touhy budovat místní společenství a nežít jenom individuální křesťanství. Protože jak říká emeritní papež Benedikt XVI.: „Budoucnost církve je v malých společenstvích.“ V pondělí přijeli na výpomoc sestry vincentky s. Gabriela Ostrižová DKL a s. Magdaléna Koscelanská DKL, které se pečlivě věnovaly návštěvě nemocných a pomáhaly i s přípravou dětí a mládeže. Stejného dne přijel i P. Jozef Kudla CM, který měl přednášky o své zkušenosti na Hondurasu. Podle slov účastníků přednáška měla dobrý ohlas. Tyto zkušenosti nám otevírají oči, abychom si začali víc uvědomovat a porovnávat svůj životní styl se způsobem života na jiných místech planety. A začali být vděčni za to co máme a pokud toho máme víc, nebáli se podělit s těmi, kteří nemají tolik štěstí. I skrze lidové misie ve Strání jsme mohli zažít Boží prozřetelnost. Proč? Když jsme si uvědomili s p. farářem, že během misií budou prázdniny, chtěli jsme datum posunout. Díky Bohu, že jsme to neudělali, protože po jejich skončení byl vydán zákaz organizování větších akcií kvůli koronaviru. Na závěr misií jsme požehnali kříž, odevzdali farnost pod ochranu Matky Boží a ukončili jsme lidové misie agapé – pohoštěním na faře. Děkuji farníkům za to, že využili čas, který se jim nabídnul. Věřím, že jsou povzbuzeni a upevněni v postoji, že být věřící je obohacující. Život s Bohem je jedno dobrodružství. Děkuji panu faráři za pozvání. Svým spolupracovníkům za pomoc během misií. Nechci ukončit toto zamyšlení poděkováním Pánu Bohu, on ví, že jsem mu za všechno vděčný, ale chci ukončit prosbou: Pane, konej v životech tamních lidí a dávej jim dennodenní zkušenost své přítomnosti. P. Ján