Lidové misie ve farnosti Nová Paka

Nová Paka – farnost, která se nachází na jičínsku. I když je od Loštic (místa mého působení) hodně vzdálená, přesto nebyla tak neznámou. Asi před rokem jsme konali lidové misie ve farnosti Bystré v Orlických horách a právě tamější pan farář dp. Jan Barborka pocházel z této farnosti. O to víc mě potěšilo, když pan farář z Nové Paky dp. Josef Kalita přibližně před rokem požádal, aby naši misionáři vykonali lidové misie v jeho farnosti. Od momentu domluvení se na termínu misií zůstal takový tichý čas, ale asi půl roku před začátkem misií jsme začali s intenzívnější přípravou. Samotným misiím předcházelo dvakrát před misijní kázání a setkání se z farní radou. Lidové misie začaly na svátek sv. Václava, hlavního patrona českého národa. Po úvodní mši v klášterním kostele jsme se přesunuli do skautské klubovny, abychom se podívali na film: Bůh není mrtev. Nová Paka má dva kostely. Začátek i konec misií probíhal v klášterním kostele (bývalý klášter paulánů) a program v průběhu týdne probíhal ve farním kostele. Hned v sobotu jsme představili „Zázračnou medaili“ – dar, který je od samotné Matky Boží darovaný přes sv. Kateřinu Laboure. I když program probíhal obvyklým způsobem, vždy je to něco nového, protože noví jsou lidé, nové jsou jejich životní příběhy a to, co mě nejvíc udivuje, nové a jedinečné jsou i jejich zkušeností s Bohem. Hodněkrát žasnu, když poslouchám zkušenosti lidí s Bohem. Tehdy si vzpomenu na slova sv. Vincenta: Udělat evangelium účinným, ukázat, že Bůh koná i v dnešní době a chce konat ještě víc. Lidové misie neprobíhaly jenom v Nové Pace, ale i ve filiálních kostelích, které patří pod tuto farnost: Stará Paka a Levinská Olešnice. Lidové misie jsme začínali dva já a P. František Honíšek CM, v pondělí večer k nám přijela s. Kristýna Zachovalová DKL, která navštěvovala nemocné a povzbuzovala je v jejich těžkostech. V úterý se k nám připojil P. Miroslav Vaľko CM, spolu s kterým jsme navštěvovali školy a dávali přednášku o jeho misijní zkušenosti na Hondurasu. Moc mě to potěšilo, že právě na gymnáziu, kde jsme měli přednášku pro studenty maturitních ročníků, jsme našli mladé lidi, kteří nemají uzavřené myšlení, nevidí jenom sebe a své pohodlí, ale právě naopak jsou otevření pro hledání pravdy a ochotní něco měnit ve svém životě. Lidi, kteří si dokážou uznat, že problém naší doby nespočívá v přemýšlení nad tím, co mi ještě chybí, ale spíš v přemýšlení nad tím, jestli jsem vděčný za to, co mám. Protože právě vděčnost v nás vyvolává radost a nadšení a vede nás ku vděčnosti vůči tomu, kdo nám to všechno dává. Největším dárcem je přece Bůh. Chtěl bych na závěr poděkovat Pánu Bohu za milost těchto misií. Chtěl bych poděkovat dp. Pavlu Kalitovi i za jeho osobní zaangažovanost během misií, ale ještě o to víc za jeho kněžský příklad a jeho péči o svého předchůdce pana probošta Mons. Karla Exnera. Chci poděkovat všem za pomoc při organizování misií, ale i vám všem za modlitby. P. Ján Jakubovič CM