Lidové misie v Břestu
Už 220 let, od doby Marie Terézie chodíme na pouť do Křtin u Brna. Toto jsme často slyšeli na misiích v Břestu. Bylo fascinující, jak farnost touto událostí žije a s jakou hrdostí o tom povídali lidé, že tato pouť na poděkování Panně Marii za ochranu před morem nebyla přerušena ani během totalitního komunistického režimu. Co jednou břestované Panně Marii slíbili, to platí. Tato farnost se nachází asi 8km od Kroměříže a je spravována z Chropyně. Ještě předchozí pan farář vdp. Jiří Putala domlouval misie pro Břest, ale covidové období způsobilo, že jsme museli několikrát misie přeložit. A mezitím přeložili pana faráře do Bánova u UH. Brodu. Tam byly misie v říjnu. Nakonec misie v Břestu začaly 11. března 2022. Když jsme otevírali misie, procházeli jsme zezadu do kostela kolem misijního kříže. Tabulka na něm nás upozorňovala, že poslední misie se v této farnosti konaly v roce 1949. Misie jsme začali dva misionáři P. Alojz Šeliga CM a já. V pondělí se k nám přidala s. Karitas Grobarčíková DKL, která k nám přijela ze Slovenska z Nitry. Sestřička navštívila některé nemocné, věnovala se dětem a podělila se s námi o svoji zkušenost s uprchlíky z Ukrajiny. Sestřička byla několik dnů na Ukrajinské hranici a věnovala se lidem, hlavně ženám a malým dětem, kteří utíkají před válkou. Spolu s Ivetkou, dívkou ze Sdružení mariánské mládeže ze Slovenska, vydávali svědectví o zázračné medailce a o putovní kapličce Panny Marie. Ivetka slíbila, že pomůže v Břestu založit toto sdružení. Misie měly tradiční strukturu, setkání se seniory, dětmi, mladými. Mše svaté byly dvakrát denně. Jednou se střídaly mše pro děti a večer pro dospělé, nebo ranní a večerní mše. V neděli odpoledne byl večer chvál se skupinou Adoráre z Valašských Klobouk. V pátek se k nám připojili i naši bohoslovci z Bratislavy, kteří prožili s námi víkend a asistovali u závěrečné mši svaté. Každé misie jsou něčím originální. Samozřejmě nejhezčí věci se odehrávají ve zpovědnici, když vidíme, jak lidé odcházejí s úsměvem na tváři a pokojem v srdci, protože si dali do pořádku něco, co je tížilo, ale o tom nemohu víc mluvit, protože je to součástí zpovědního tajemství. Originálnost těchto misií spočívala i v tom, že břestští ministranti nás po pátečním večerním programu pozvali na hokejový tréning do Zlína. Co oslovilo mně na misiích? Vnímal jsem jakousi rodinnou příslušnost, že Břest se snaží držte spolu. Bylo to moc fajn, těšil jsem se i ze slov pana starosty, který nám řekl: „Musíme investovat do lidí, ať se scházejí. Toto je moc důležité.“ Rezonovali ve mně i slova mladého muže nad hrobem břestského dirigenta p. Černocha. Řekl: „Vedli jste nás k lásce k hudbě a my v tom budeme pokračovat dál“. Takový vzor, který dokáže druhé nadchnout pro něco co je krásné. Prosím Pána, abychom my kněží misionáři dokázali nadchnout druhé nejen pro duchovní život, ale i pro misijní povolání. Lidové misie jsme ukončili v neděli 20. března požehnáním misijního kříže a posezením u kafe na faře. Děkuji vdp. Stanislavu Trčkovi za pozvání a pomoc, za jeho kněžský příklad a radost, kterou rozdává svým farníkům. Děkuji všem, kteří pomáhali při organizování lidových misií, děkuji oběma kostelníkům, kteří spolu mají přes 150 let (jak s radostí připomínali), že zvládli tento náročný čas a obětovali se pro lidové misie. Děkuji i mým spolupracovníkům a všem lidem, kteří vstoupili do zpovědnice i do našich životů skrze tyto lidové misie. Ať vám Pán vynahradí všechno, co jste pro to udělali. Těšíme se na obnovu misií za rok. Děkuji i tobě dobrý a milující Bože.
P. Ján Jakubovič CM