Cover image

Lidové misie Polešovice

Obrázek článku

Existují v životě náhody? Možná nevěřící by řekl, že všechno je náhoda. Ale věřící se na to podívá z pohledu víry a řekne: To všechno krásné nám připravila dobrotivá ruka Boží. Tento rok slaví Vincentská rodina 400 let vzniku svého charizmatu a na závěr tohoto jubilea jsme byli na lidových misiích ve farnosti Polešovice, která si letos připomněla 70 let od posledních lidových misií. Lidové misie začaly tak trochu netradičně už od středy 8. 11. a trvaly téměř plných 12 dní do 19. 11. 2017. Začali jsme ve středu večer vzýváním Ducha svatého a přinesením relikvie sv. Vincence. Jelikož v Polešovicích každou středu je mše svatá pro děti i otevření misií se neslo v tomto duchu. Děti ještě před začátkem misií udělaly z písmen heslo a umístily ho nad presbytář. Heslo se neslo v duchu: „Pro sebe a pro své děti chci všechno i život po smrti.“ Ve čtvrtek byl adorační den ve farnosti, který jsme ukončili ve 20:00 mší svatou při svíčkách. Polešovice se nacházejí ve vinařské oblastí, proto bylo v programu i žehnání vína na svátek sv. Martina.Program misií neprobíhal jenom ve farním kostele ale i v kaplích ve Vážanech a Ořechově. V místní sokolovně byly přednášky na různá témata i setkání seniorů po úterní mši svaté, kdy většina z nich přijala svátost pomazání nemocných. Musím s radostí podotknout, že toto posezení se nějak časově prodloužilo, málem jsme nestíhali na večerní adoraci a požehnání pro farnost, které se konalo každý večer ve 21:00. Misijní tím tvořili dva kněží (já a P. Pavel Kavec CM) a sestra vincentka (s. Gabriela Gorčáková DKL), na několik dnů nám přijel na výpomoc i P. František Honíšek CM a od čtvrtka 16. 11. do závěru misií byli přítomní i bohoslovci CM z Bratislavy. Chtěl bych v závěru poděkovat p. faráři P. Jozefovi Červeňovi za to, že i když misie domluvil jeho předchůdce (p. farář Petr Souček), souhlasil s jejich konáním a pomáhal, aby měly požehnaný průběh. Děkuji členům farní rady i všem, co se jakýmkoli způsobem zapojili do jejich konání. Děkuji mým spolupracovníkům i členům polešovické farnosti za jejich projevy víry. Za to, že se podělilí o své někdy nelehké životní příběhy. Věřím, že tento milostivý čas byl pro ně obohacením. P. Ján Jakubovič CM