Lidové misie – Dobruška
LIDOVÉ MISIE V DOBRUŠCE
„Misie v Dobruške budou výzvou… všichni nás tam znají, máme tam komunitu… přijmou lidé to, co skrze nás Bůh chce říct?“ obával se otec Ján vždy, když jsme se připravovali na tuto misijní cestu. S velkým respektem jsme dorazili do Dobrušky 15. 11. 2024 a přivítali jsme se s našimi bratry ve sv. Vincentovi de Paul. Administrátor farnosti, otec P. ThLic. Emil Hoffmann, dr. CM, nám symbolicky předal klíče od kostela a mise mohly začít. Po třech dnech misijní práce se otec Ján Jakubovič, CM, přesvědčil na vlastní kůži, že obavy z misí byly úplně zbytečné. Pán požehnával každý krok a byl v každé situaci. Já, kandidát Michal, jsem přišel až v pondělí s DVD filmem Invictus: Neporažený, který jsme měli možnost vidět v kině v Dobrušce. Slzy v očích, zimomřivky, silné emoce… každý jsme odcházeli z filmu povzbuzeni a s touhou odpouštět.
Mimochodem, tohle byly moje první misie, a velmi se mi líbilo, že ať jsme byli kdekoli v programu, vždy v 20:00 jsme se duchovně spojili s věřícími v kostele a modlili se za „naši“ farnost. Dny ubíhaly jako voda a prožili jsme krásný, požehnaný čas plný hlubokých setkání, návštěv, rozhovorů, setkání s dětmi, mládeží i ministranty. Osobně jsem vnímal, že farníci byli velmi otevření Boží milosti: chodili na sv.zpověď, duchovní rozhovory, dávali si život do pořádku, jednoduše využili čas naplno a setkali se se živým BOHEM.
Jsme velmi rádi, že i díky naší sestře vincentce Magdaléně se v Dobrušce rozběhnou setkání dětí a mládeže. Mezi krásné vzpomínky můžeme zařadit i snídaně se staršími obyvateli, kde jsme se vzájemně povzbudili a zasmáli vtipům otce Alojze Šeligy, CM, a Branislava Štefúna, CM.
Dále nemohu nezmínit vystrašené výrazy tváří v pátek v kostele, když se před oltářem objevila rakev. Všichni se vyděsili, že někdo zemřel. Ale byla to jen pomůcka na kázání. Při této sv. mši jsme si mohli vzpomenout na naše drahé zesnulé a uspořádat si naše vztahy během procesí na hřbitově.
V pátek jsme absolvovali křížovou cestu za odpuštění všech nepravostí v celé farnosti (průvodem do parku, na místo, kde se v minulosti konaly popravy lidí).
V neděli, 24. 11. 2024, jsme završili misie nádhernou slavnostní sv. mší, při které jsme zasvětili celou farnost Panně Marii, požehnali misijní kříž 2024, předali dekrét a vyhodnotili aktivitu pro děti: „Lidové misie se sv. Vincentem.“
Poté jsme se přesunuli do pastoračního centra na bohaté pohoštění, za které vděčíme farníkům, ale i za veškerou laskavou péči, modlitby a příspěvky na misie. Ať dobrotivý Bůh pokračuje v konání v našich životech. Už teď se nemůžeme dočkat obnovy misií, která nás čeká za rok.
Jak vnímají průběh misí farníci z Dobrušky? Pojďme se na to podívat:
Během misí jsem byl na setkání mládeže, kde jsme sledovali zajímavý film na zamyšlení. Na tom filmu mě zaujal fakt, že všechno jde, když se chce, a to i když máš nějaké omezení, jako třeba být bez končetin. Po filmu jsme skládali kostku z papíru, na kterou jsme si následně napsali své nejbližší lidi, lidi, se kterými pracujeme, kteří nám jsou nejbližší, a lidi, kterým říkáme své nejintimnější věci. Na tom mi pomohlo si uvědomit, že když se někdy cítím sám, mám kolem sebe lidi, kteří mi jsou ochotni pomoci a kteří mě mají rádi, a věřím, že to pomohlo si uvědomit i ostatním.
- Ľuboš Pavlíček
Pro mě byly lidové misie potěchou pro duši, uvědomění si vlastního já a hlavně prostor pro bližší kontakt s Bohem.
- Maruška Novotná
Misie v Dobrušce byli od mého domova v Janově v O.H. vzdálené 10kilometrů, takže jsem se nemohl účastnit celý týden všech programů. Snažil jsem se dojíždět hlavně na mše. Mimo mše jsem navštívil i jiný program. Velice se mi líbili večerní chvály. Ta atmosféra byla nepopsatelná. Hudba plně doplňovala mé rozhovory s bohem. Možnost si i zazpívat tomu dodala poslední třešničku na dort. Zúčastnil jsem se také přednášky o zázracích. Trochu jsem se bál, abych z ní měl ve čtrnácti letech nějaký požitek a překvapivě na mne velice zapůsobila. Hlavně vnímání proměňování. Díky videu, které bylo vytvořeno podle jedné vizionářky, přesně tak jak to vidí ona. V tu chvíli jsem si uvědomil spoustu věcí. Misie pro mne znamenali prohloubení vztahu s Bohem. Díky misiím jsem našel i spoustu nových přátel.
Antonín Zahradník
napsal – Michal Židek, kandidát Misijní společnosti sv. Vincenta de Paul